|
|
Analýza produkčního potenciálu lesních porostů založených na bývalých zemědělských půdách v oblasti Doupovských hor (VLS ČR, s.p., Divize Karlovy Vary)
Sedláček, Jiří ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí strukturu a vývoj lesních porostů založených na bývalých
zemědělských půdách v podmínkách Doupovských hor, VLS ČR, s.p., přičemž hlavním předmětem výzkumu bylo posouzení produkčních a růstových charakteristik smrku ztepilého (Picea abies (L.) KARST.), modřínu opadavého (Larix decidua MILL.), javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a topolu černého (Populus nigra L.). Pro popis porostních charakteristik byla zvolena metoda kruhových ploch (pro každou dřevinu 5 ploch o ploše 500 m2), vedle základních dendrometrických charakteristik byl hodnocen zdravotní stav jedinců a byly odebrány přírůstové vzorky (n > 10 pro každou dřevinu) pro hodnocení růstové dynamiky. Statistické analýzy produkčních parametrů byly zpracovány v softwaru Statistica 12. Při celkovém hodnocení všech typů poškození dle dřevin, rozdíl mezi olší (0,084) a klenem (0,091) nebyl statisticky významný, od těchto dřevin se ale s vyšším výskytem poškození signifikantně odlišoval modřín (0,356) a topol (0,513) a následně s nejvyšším podílem smrk (0,736), který se jeví z hlediska poškození jako nejméně vhodnější pro pěstování na těchto stanovištích. Nejvyšší průměrná zásoba byla zjištěna u smrku (416,8 m3.ha-1, 29,7 SD) a následně u topolu (350,0 m3.ha-1, 91,7 SD). Nejnižší průměrná zásoba byla zjištěna u javoru klenu (182,9 m3.ha-1, 73,3 SD) a následně u modřínu (238,3 m3.ha-1, 57,7 SD). U všech dřevin je za sledované období patrný pokles tloušťkového přírůstu. Nejvýraznější je tento propad u modřínu a olše, naopak relativně vyrovnaný tloušťkový růst je patrný u javoru klenu a do jisté míry i topolu černého. Na základě zjištěných výsledků jsou formulována pěstební doporučení pro volbu dřevin a obnovu studovaných porostů.
|
host ::
RSS.